Bronzové Deskohraní 2018

Bronzové Deskohraní 2018

Přední česká hráčka Pavlína "Paaja" Brdková dokázala v silně obsazeném podzimním pražském turnaji i za účasti zahraničních hráčů předvést své kvality a již podruhé v historii Deskohraní stanout na stupních vítězů. Jaká ta cesta za bronzem byla, to se dozvíte v následujícím poutavém vyprávění.

Byla jsem vyzvána, abych napsala článek o turnaji, který se mi i přes velmi silné obsazení vydařil, čemuž odpovídá i jedno z mých nejlepších umístění, a to bronz. Tady je mé poohlédnutí za letošním Deskohraním, nečekejte však žádné velké rozbory her, protože jsem už většinu stihla zapomenout.

Jako každoročně se v rámci festivalu deskových her Deskohraní konal gomoku turnaj. Letošní ročník, jak hlavní turnaj, tak blitz, trhl rekord v účasti, výjimečná byla také účast zahraničních hráčů a našich mladých nadějí.

Začátek se jako obvykle neobešel bez zpoždění, o víkendu se nikomu nechce vstávat v brzkých hodinách, a tak jsme si museli počkati, než otevřou brány hlavní budovy festivalu, aby nás následně poslali se registrovat o budovu vedle, kde jsme si zápis stejně museli provést sami.

V sobotu byly na programu první 3 kola hlavního turnaje a v odpoledních hodinách pak blitz. Má „spanilá“ jízda započala hrou s Filipem „Kolgarem“ Bruknerem. Na rozehrání jsem položila svůj rožek, a doufala, že dokáži soupeře přehrát. Hráči ze středoškolek obecně projevují rychlý progres, a tak k duelům s nimi přistupuji s čím dál větším respektem. Naštěstí, Filip mě v závěru nechal převzít kontrolu nad prostorem a hru jsem vyhrála. Přesto si dovedu na úvod turnaje představit lehčího soupeře, a tak mi bylo jasné, že tento víkend budu muset zapojit svůj mozek, abych něco uhrála. Ano, hned po prvním kole jsem si začala uvědomovat, že bych mohla věnovat trochu svého času přípravě a analýze. Hned v druhém kole se projevily mé nedostatky v klasice a dostala jsem za vyučenou od Igora „Iece“ Egeda. I přes Iecovo pochválení mého swapu2 na jeho schéma („rozházenou rejži“ – jak tomu ráda říkám, ale nerada hraji), dovedl soupeř hru dotáhnout do vítězného konce. Třetí kolo jsem odehrála s Adélou „Raptor“ Krylovou, která je známá svou pomalou přemýšlivou hrou, a tak mě překvapilo, že jsem právě já byla v časovém deficitu. Po zaškobrtnutí s Igorem jsem ale opět najela na vítěznou lajnu a dokončila sobotní část pro mě s překvapivým výsledkem 2 bodů ze 3.

Blitz turnaj se odehrál s ještě vyšší účastí, a to s 28 hráči a hráčkami. Přechod z dlouhých 40minutových her na pouhé 5minutové působil, jako bych hrála minutky na webu, ve kterých rozhodně nevynikám, a proto mé partie byly založené na intuici. Získání titulu nejlepší ženy blitz turnaje a umístění v top 12 bylo rozhodně milé překvapení. Za celý můj sobotní výkon však patří velký dík Terce „Teri8“ Hackerové za poskytnutí brufenu a také dovozci pizzy, který nám přenechal celé balení ubrousků sloužících jako náhrada za kapesníčky. Zároveň se tímto zpětně omlouvám, pokud jsem někoho nakazila rýmou. Sobotní večer jsme zakončili Valnou hromadou.

Neděli jsem zahájila hrou s Petrem „Čerokem“ Žižkou. Opět mě na desce čekala „rozsypaná rejže“, a tak nebylo otázkou, jakou barvu si vyberu, ale kam položím svůj swap2. Kameny byly naštěstí rozmístěny daleko od sebe, proto jsem doložila 2 kameny do středového long-pro openu (na který má Štěpán „Peroxid“ Tesařík jistě skvělé vzpomínky) a jak je mým zvykem, začala betonovat za bílé. Čerok poté nebránil mou hrozbu VCF, zahrál svou vlastní hrozbu a já byla ráda, že jsem se nepřepočítala a v průběhu tahání kamenů se nikde neobjevil cut, díky čemuž jsem vyhrála hru. Další na pořadí byl Lukasz „Usiek“ Majksner, kterému jsem opět položila svůj rožek (zahájení, které stavím snad pokaždé od té doby, co jsem k němu přišla, už bych taky mohla přijít s něčím novým). Soupeř ale z pro mě neznámého důvodu přehlédl mou jednoduchou výhru a partie skončila po pouhých 14 tazích. Nedělní část opět doprovázela Terčina brufenová pomoc a pravidelné smrkací výlety na chodbu, abych nerušila ostatní hráče v přemýšlení.

V další hře s Mikhailem „Loisem“ Kozhinem jsem mohla splnit svůj limit remíz v turnaji (minimálně jedna), ale promarnila jsem svou šanci, když jsem ji nenabídla ve vyrovnané části hry a špatným bráněním pak Míšovi nechala cenný bod. Můj počet bodů a nehraní s hráči z čela tabulky (předpokládání soupeři Pavel „Kedlub“ Laube a Martin „Martez“ Muzika) předurčovalo malou šanci na získání dalších bodů. V sedmém kole jsem opravdu měla tu čest začínat proti Kedlubovi. „Zabijácká“, „Posunutá Pája“ (© Gregi) rožek se osvědčil i v předchozích kolech, proto nebyl důvod měnit své zvyklosti. Hned v počátcích hry začal Kéda hrát útočné tahy v prostoru, takže jsem také musela přijít s něčím útočným, abych hned neprohrála. Mým plánem bylo postupnými hrozbami odbránit soupeřův útok a prodloužit tím hru. Z původního pouhopouhého záměru obrany se ale staly vítězné tahy. Získání dalšího bodu do sbírky znamenalo dělené 2. místo před posledním kolem.

Losování určilo mého posledního protivníka Lukáše „Boneslashe“ Součka. Výhra by zajistila jednomu z nás 2. místo, remíza by však mohla znamenat propad ke středu tabulky. Hra se opravdu vyvíjela v remízovém duchu, protože ani jeden z nás nechtěl prohrát a ztratit tak umístění na bedně. V průběhu naší partie na 1. stole vyhrál Peroxid nad Martezem (který už měl jistou výhru v turnaji) a zajistil si tak 2. místo. Na ostatních stolech postupně prohráli další adepti na medailové umístění, a tak konečná remíza s Boneslashem mi zajistila, jak bronzové umístění, tak i naplnění mé remízové reputace.

Závěrem bych chtěla poděkovat všem zúčastněným, že si přišli zahrát a doufám, že se na budoucích turnajích budeme scházet v podobném množství. Zároveň bych také doporučila všem nováčkům, aby si ze mě nebrali moc velký příklad a občas také trénovali. Přesto jak jste se mohli dočíst, když budete jezdit na turnaje, nasbíráte zkušenosti a pěkného umístění se také dočkáte!


—Pavlína "Paaja" Brdková, Praha



Diskuze k článku

 
1