Příběh o jednom žampionátu (2/5): Prélude

Příběh o jednom žampionátu (2/5): Prélude

Turnajová epopej o MS 2009 z pera Pavla Laubeho. Tvrdým nakladatelským zásahem rozdělena na 5 dílů, přeji pěkné čtení!

Turnaj se rozebíhal jen pozvolna, a s ním i moje koncentrace. V prvních dnech proběhla renju kvalifikace, která mi mohla sloužit jako dobrá příležitost k rozehrání, nicméně ke svému drobnému zklamání jsem z ní vyšel celkově renju za ony tři dny nepoznamenán.

Po otevírací ceremonii už však vše mělo začít naostro a o osm míst ve finále gomoku se měli hráči poprat v 9 kolech kvalifikace. Ta počtem účastníků budila jisté rozpaky, něco málo přes dvacet hráčů nebylo jistě tou nejlepší vstupní veličinou. Velká delegace dorazila pouze z Polska (celkově byli účastni zástupci 8 států), z Maďarska dorazili pouze největší hvězdy Attila a Gergö a nejvíce jistě bolelo chabé zastoupení Ruska, které přijeli representovat pouze veterán Kaufmann a Andrej Sviridov. I pořadatelská země bohužel nebyla zastoupena nejvíce, když množství českých hráčů přijelo až na turnaj B.

Nehledě na nevelký počet však tentokrát kvalita zajisté předčila kvantitu a už letmý pohled na sestavu účastníků sliboval velmi zajímavou podívanou, odkrývajíc množství favoritů, kteří se budou chtít vměstnat do finále. Za toho hlavního zřejmě všeobecně platil Attila Demján, následovaný Polákem Arturem Tamiolou. Přítomen byl král blokařské školy Adrian Fitzermann i nejlepší polský hráč let minulých Maciej Nowakowski, navrátivší se z Malawi, (který pochyby o své formě po tak dlouhé pauze rozptýlil už v renju kvalifikaci). Černými koni se snadno mohli stát i další ambiciózní Poláci Zukowski či Kozimor, Maďar Gergö, náš Jenda Kopecký i naturalizovaný italský hřebec Vláďa Nipoti, nevyzpytatelný Igor Eged, nebo dokonce nečetní zástupci ruské a asijské školy. Nu a pak jsem tu byl i já, na začátku vcelku nepochybující o svém postupu.

Toto mé přesvědčení však během druhého dne kvalifikace rychle odvál vítr. Po slibném rozjezdu jsem vinou nepozornosti i hrubých taktických chyb získal z 3-6. kola pouhý půl bod a rázem jsem se octnul na dně tabulky. Postupová matematika přitom hovořila jasně, vstupenku do finále mi zajistí 5,5 bodu, čili jsem potřeboval vyhrát všechny své tři zbylé partie následující den. Nemožné to jistě nebylo, nicméně červík chmur už mi začínal v hlavě vytrvale vířit myšlenky na předčasný odjezd (co bych já kryndapána dělal v B turnaji) a promarněnou příležitost.

Druhý den se však náhle vše změnilo, ráno vysvitlo sluníčko a já byl najednou opět plný elánu a motivace uspět. Následující tři partie pak byly nakonec mnohem lehčí než jsem mohl doufat. Když poté v posledním kole Fitzermann nevědomky sedmým tahem najel na variantu mého jistého vítězství (tolikrát už v mé kariéře zahranou), popadlo mě němé rozechvění, jemuž jsem dal po konci partie průchod jen drobným vítězným poskokem a zářivým úsměvem od ucha k uchu. Úkol byl tedy splněn a jakkoli se zdál před turnajem lehký, proměnil se nakonec v největší spurt mé kariéry. O to víc ovšem potěšil, a snad i zocelil.

Finálová osmička nakonec nebyla prosta překvapení. Dle předpokladů jí bez problému dosáhli Demján, Tamiola, Nipoti, Gergö i Nowakowski. K mému drobnému překvapení sem nakonec těsně proklouzl i Zukowski. Největší senzací však bylo zřejmě osmé místo a postup Tchajwance Wei-Yuan Lu, hlavním zaměřením renjisty, který se pravidla swap2 pořádně naučil až pár hodin před turnajem. Nicméně viditelně v sobě objevil značné gomoku vlohy, jak měl ještě ukázat ve finále. Snad se tak i díky němu stane Tchaj-wan v budoucnu další baštou gomoku :)

Přes slibný rozjezd naopak těsně finálová účast unikla Čechům Kopeckému a Bielákovi, a tak jsem se nakonec octnul ve finále jako samojediný zástupce naší vlasti. Škoda.

Finálová osmička byla tedy dána a slibovala vyrovnanou a napínavou bitvu. To bylo umocněno i tím, že se nakonec až překvapivě ve finále ocitli takřka výhradně hráči vyznávající útočný styl plný fantasie a kombinací. To vedlo mimo jiné i k jedné nevídané věci, ve finále jsme nebyli svědky jediné remízy! Nu a samotný průběh této sešlosti a mých partií byl pak zhruba takovýto:...

Další díly:

Příběh o jednom žampionátu (1/5): La ouverture lyrique
Příběh o jednom žampionátu (2/5): Prélude
Příběh o jednom žampionátu (3/5): La finale numéro un
Příběh o jednom žampionátu (4/5): La finale numéro deux
Příběh o jednom žampionátu (5/5): La finale numéro trois et adieu!



Diskuze k článku

 
[ reagovat ]Ondik | 28.8.2009 - 21:01
tsts
vidím, že to kapitalismem prohnilé nakladatelství dále úřaduje. Včera jsem četl 3. část, ale asi z toho chtějí vyrejžovat co nejvíc :)
[ reagovat ]Elvíra | 28.8.2009 - 18:01
hmm
Pěkně napsáno a vystihnuta atmostféra MS z pohledu hráče. Dávám pět z pěti. Jen tak dál. Už se těším na pokračování !
[ reagovat ]ban | 28.8.2009 - 0:40
prvni
haha ! tvuj verna fanda D:
[ reagovat ]bbano | 28.8.2009 - 0:41
Re: prvni
verny* :P
1

Doporučujeme: