O piškvorkách neboli gomoku

Hru piškvorky zná u nás asi každý. Čtverečkovaný papír, křížek a kolečko. Dva hráči se ve svých tazích střídají, dokud jeden nevytvoří pět v řadě. Princip je natolik jednoduchý, že není divu, že tato hra vznikla nezávisle na sobě už před dávnými lety na různých kontinentech. Obdobu piškvorek hráli Číňané už před čtyřmi tisíci let.


Jednoduchá pravidla činí piškvorky maximálně přístupnou hrou. Zároveň je to však hra jednoduchá pouze zdánlivě. Prostý princip v sobě skrývá nepřeberné možnosti složitých kombinací, různých postupů a strategií. Zkušení hráči si v hlavě nosí desítky naučených variant, dovedou počítat přes tucet tahů dopředu a jejich hra je ve skutečnosti na hony vzdálená klasickým bitvám na čtverečkovaném papíře ze školních lavic.


Klasické piškvorky mají nicméně jeden problém. Začínající hráč má od začátku zcela jasnou výhodu, a to do té míry, že při správném postupu si dokáže vždy vynutit výhru. V praxi ověřený fakt prokázal i teoreticky v roce 1993 holandský matematik Victor Allis. Moderní historie piškvorek se začala psát v 19. století v Japonsku. Zde se ovšem nehrálo prostřednictvím křížků a koleček, nýbrž na dřevěných deskách pomocí bílých a černých kamenů. Tato tradice světovým piškvorkám vtiskla japonský název "Gomoku", který je dodnes užíván jako oficiální mezinárodní název hry. Postupná profesionalizace hry během posledních 100 let šla ruku v ruce s hledáním cesty k vyrovnání šancí obou hráčů. Vzniklo tak několik variant hry, z nichž do dneška vykrystalizovaly dvě základní - Gomoku a Renju. Renju řeší problém nevyrovnanosti prostřednictvím zakázaných tahů pro začínající černou barvu a centrum jeho popularity je dnes v Japonsku a Číně. V Evropě naproti tomu došlo k rozvoji Gomoku v jeho klasických jednoduchých pravidlech, s rozdílem v podobě systému zahájení.


Jak se liší profesionální piškvorky - Gomoku od klasických pravidel piškvorek? Cílem Gomoku je zahrát přesně pět v řadě (šestka nevyhrává), hráči hrají černými a bílými kameny na desce (Goban) o velikosti 15x15 průsečíků. Limitovaný prostor je velmi důležitým strategickým aspektem. Od konce 90. let 20. století se v Gomoku prosadilo zahájení "Swap", které umožnilo vyrovnat hru na jednoduchém principu. První hráč postaví na desku libovolně dva černé a jeden bílý kámen. Druhý hráč si následně vybírá, za kterou barvu chce hrát. Chce-li tedy první hráč uspět, nesmí postavit zřetelně nevýhodné zahájení pro jednu či druhou barvu. V novém tisíciletí byl tento systém zahájení rozšířen o možnost druhého hráče namísto výběru barvy postavit na desku další dva kameny a předat výběr barvy prvnímu hráči. Tak vzniklo pravidlo "Swap 2", kterým se v moderní éře hrají všechny mezinárodní turnaje, včetně světových šampionátů. Možnost položit zahájení kdekoli na hracím poli 15x15 umožňuje ohromnou variabilitu variant, s různou vzdáleností od okraje hracího pole. V současných piškvorkách existují stohy materiálu popisující teorie různých zahájení, zároveň ale stále velkou roli tvoří improvizace a díky pravidlu Swap 2 lze každý začátek přetvořit v originální pozici.


Gomoku je dnes populární hrou zejména ve střední, severní a východní Evropě (Česko, Maďarsko, Polsko, Slovensko, Estonsko, Rusko, Finsko, Švédsko) a východní Asii (Japonsko, Korea, Čína, Tchaj-wan). Individuální mistrovství světa se pořádá každé dva roky, Praha přichází na řadu po ruském Suzdalu, estonském Tallinu a švédské Huskvarně.


V Čechách je hlavním organizátorem piškvorkových akcí Česká federace piškvorek a renju , která krom jiného pořádá několik živých turnajů během roku, on-line českou piškvorkovou ligu i každotýdenní pražský piškvorkový klub.


Více informací o piškvorkách naleznete na stránkách www.piskvorky.cz a www.gomokuworld.com. Neopomeňte také české výukové centrum piškvorek a renju www.vcpr.cz. Piškvorky v profesionální variantě si můžete snadno zahrát také online. Nejlepší k tomu jsou herny www.piskvorky.net, případně zahraniční www.playok.com.