9. Velká (Fish)Peroxidpárty 2012 děravýma ušima Spekse

9. Velká (Fish)Peroxidpárty 2012 děravýma ušima Spekse

Upozornění: Následující článek není vhodný pro lidi bez smyslu pro humor a nadsázku. Všechny osoby (jakožto jejich jména a charaktery) vystupující v tomto článku jsou autorem smyšlené a jakákoliv podobnost s jinými reálnými, žijícími nebo dokonce známými postavami je čistě náhodná.



Pátek, den 1.

Bylo nebylo, psal se pátek 13. a do jedné malé vísky v západních Čechách se začali sjíždět XOX bojovníci ze všech čtyř koutů Evropy (CZ, PL, HU, IT), aby se o nadcházejícím víkendu střetli na bájném poli desek v Domově dětí a mládeže, a to již na 9. ročníku Velké (Fish)Peroxidpárty. Zavčasu, tedy večer před začátkem, dorazilo hned 17 z konečných 20 hráčů/hráček, z nichž hned 5 se účastnilo loňského užšího finále na MS ve Švédsku. Vyzdvihněme například tříčlennou výpravu z Polska v čele s bývalým mistrem a současným vicemistrem světa Arczim (s jeho kumpány Devotionem a Henrym), osamocenou maďarskou výpravu vedenou statečným Gergem, či nejúspěšnějšího italského hráče všech dob, který ve své zemi nebyl nikdy (a nikdy ani nebude) poražen – sám velký Bano. Čelit jim přijeli opravdu jen ti nejstatečnější, z toho dokonce dvě slečny – Brdpaja, Soncaa – a jedna skoroslečna – Venyk. Nesmím opomenout ani mou sestřenku a fanynku v jedné osobě – Petru. Moje druhá fanynka Anakinn zůstala doma, což se pochopitelně podepsalo na mém umístění. Samozřejmě byla, stejně jako každý rok, vyhlášena soutěž o nejoriginálnější výmluvu od lidí, kteří neměli to srdce (na rozdíl od všech ostatních) nás poslat společně s turnajem rovnou k šípku. Na 3. místě se letos umístil náš předseda Autickocz se svým učením se na atestaci lékaře, z které za 20 let ještě nikdy nikoho nevyhodili. 2. místo obsadil Iec, který páteční noc prohrál v pokeru všechny své peníze určené na cestu. A 1. místo si zaslouženě odnáší Denim, který dokonce i dorazil, ale zřejmě inspirován Šoupim z loňského klání, stáhnul pro jistotu kalhoty ještě noc před brodem (respektive ve 4 ráno) a raději odjel zpátky domů. Všem výhercům gratulujeme a posíláme pozdrav z konce článku!

9. Velká (Fish)Peroxidpárty 2012

Z matky všech měst (pro lidi z brněnského klubu: z PRAHY) to výprava ve složení DeafBat, Gregi, Kedlub, Teovan, Venyk vzala přes koleje, kde to v kupé u většiny cinkalo lahvemi o sto šest, zatímco u Teovana to cinkalo trošičku někde jinde, když byla náhodná spolucestující neúspěšně dobývána tímto lamačem dívčích srdcí. Jeho neúspěch byl samozřejmě způsoben jen a pouze díky zapomenuté magické pracce lásky. Cesta této podivné skupinky dále pokračovala přes místní tržiště (dnes se tomu říká supermárket nebo co), kde si DeafBat našel nového nejlepšího kamaráda Jožku. Ten nelenil a snažil se hned z tohoto nového kamarádství něco vytřískat. Chtěl totiž z našeho dobráka DeafBata vymámit 10 kaček na kusovku. Akorát mu to moc nepálilo, a tak DeafBatovi vrátil na stovku suverénně v drobných, které měl zrovna čirou náhodou v kapse. DeafBat se ho tímto dobrým skutkem pochopitelně snažil uplatit (šušká se, že se spíše snažil vykoupit se ze svých hříchů páchaných noc co noc v párty klubech na dcerách nic netušících rodičů, ale pššt), aby aspoň Jožka dorazil na zítřejší turnaj, čímž by DeafBatovi přišel aspoň jeden rovnocenný soupeř, s kterým by mohl uhrát při nejlepším i tu remízu. Bohužel ho však nepřesvědčil. Cinkání lahvemi pokračovalo i zde, když se Kedlubovi z Jožkovy krásy rozklepaly ruce a on tak upustil svou milovanou lahvinku vína na zem, jejíž zbytky ještě nyní Jožka labužnicky vylizuje. Výpravu po kolejích doplnily ještě 2 výpravy po silnici. To, že v jednom vozidle jelo společně se mnou 5 lidí, zatímco ve druhém pouze samotný Purkys, jistě o oblíbenosti – zejména druhého jmenovaného – něco vypovídá.

Okolo osmé hodiny večerní volal Ondík se slzami v očích, že je na nádraží a bojí se tam sám, že tam jsou bubáci nebo co. Jakožto strašně hodný člověk jsem vzal auto a ve společnosti Peroxida a Gregiho jsme ho jeli zachránit. Bylo okolo 20:30, když se náš nápad jít v centru do velkého Tesca (takže žádnej Expres) nakoupit nějaké pití ukázal jako dosti naivní. Otevřeno bylo totiž jen do 20 hodin. Po zeptání se místních, zda je v Hradci v tuto „pozdní“ hodinu ještě někde otevřeno, jsme byli posíláni někam do Pardubic, což nás trochu odradilo. Po pár km jízdy jsme však nakonec úspěšně natrefili na Kaufland (snad to bylo ještě v Hradci), kde měli otevřeno dokonce do 22 hodin. Teda jak v tomto městě může být dle různých celorepublikových žebříčků nejlepší kvalita života, když si ve 20:01 člověk nemůže v centru koupit ani obyčejný rohlík, nad tím mi zůstává rozum stát...

9. Velká (Fish)Peroxidpárty 2012

Poté se vyrazilo do většině účastníků již dobře známého terénu tohoto krajského města, a to s jediným cílem: najít páteční večer bez předchozí rezervace útočiště pro téměř dvě desítky hladových a žíznivých krků. To se po krátkém potulování od podniku k podniku nakonec zdárně podařilo, a tak jsme se na pár hodin uvelebili v indické restauraci Everest. Jak se ovšem později ukázalo, nebyl to úplně nejšťastnější nápad. Jeden nejmenovaný člen naší výpravy DeafBat nemohl totiž stále pochopit, že hranolky mu zde doopravdy neusmaží, že bublající čili omáčku ohřívající se nad svíčkou není ideální ochutnávat nosem (ani pro jistotu 2x za sebou), že se rýže nejí daleko lépe rukama, že v omáčce nemusí mít člověk všechny druhy příborů pro jistotu 2x, že všichni kolem nemusí hned vědět, že jí rýži poprvé v životě (což později i potvrdil, alespoň, co se týče restaurací), či že není nutné označovat papírové bankovky druhem omáčky, kterou bude chtít následně zaplatit. Jeho následné mytí auta před restaurací za pomoci vlastních alkoholických tělních prostředků je nicméně chvályhodné a tímto vyzýváme majitele daného vozu, aby uhradil poplatek za umytí levých zadních dveří na účet ČFPR. Děkujeme! Po Hradci se mezi tím šířila poplašná zpráva o návštěvě cizích vetřelců, která se pravděpodobně donesla až do klubu Pod Vobraz, kde preventivně před Atackovým chtíčem a jeho náramkem toužícím po sexu pro jistotu zavřeli. Zklamaná výprava se proto raději vrátila do DDM, kde ti nejstatečnější vydrželi u předčítání z Bible (klasika, ne?) a nad sklenicí vody (jak jinak) až do 5 do rána.

Sobota, den 2.

Následující den, když z nás Peroxid pod hrozbou násilí vylákal peníze za startovné a zvony odbily 10. hodinu, začala dlouho očekávaná bitva, která trvala 7 kol (4 v sobotu, 3 v neděli) po 45 minutách na hráče s 5 vteřinami za každý tah, čímž se prakticky vyloučilo prohrání na čas, tedy tzv. „učasování“ soupeře. Do kalhot si ze silného obsazení turnaje nadělal bojovník BYE, který v sobotu pro jistotu nedorazil, a analyzoval raději doma s Martezem pro případ, že by si svou účast na druhý den rozmyslel. V prvním kole zazářil klub Brno, když bojovnice Soncaa remizovala s Teovanem. Nutno podotknout, že se Teovan zachoval moc pěkně, když v časové koncovce Soncaa přehlédla jeho čtyřku, a on přesto navrhl remízu. Ale o hraní a jednotlivých hrách psát nechci, nejsem přece Martez (nic ve zlém).

9. Velká (Fish)Peroxidpárty 2012

Večer se tradičně zamířilo na lov paní Hruškové, která se pravděpodobně po zkušenostech z loňských let před naši nadrženou výpravou raději dobře schovala. Nechápeme. Ještě před odchodem se však celá výprava zaslouženě vysmála mně a mýmu autu se štramáckou značkovou botičkou. Následné domlouvání zhruba tří minutového rande přes telefonní linku 156 mně vyšlo na 300 korun českých, takže v současné době živořím (a ještě minimálně týden budu) o chlebu a vodě. Mezitím nás svou návštěvou dojel potěšit stále ještě zamilovaný pár Gadaeleanor, který si, tak jako každý rok, přijel zejména připomenout svou nezapomenutelnou noc ve společnosti našeho předsedy Auticka, který byl však letos v jeho klíčové noční roli nahrazen Kajmanem (a snad úspěšně). Taktéž nás svou návštěvou potěšila Ondíkova „noclehárna“, o které vám neřeknu nic víc, než že ráda kouří. Absence paní Hruškové zasáhla DeafBata opravdu velmi. Důkazem nechť je následující dialog:

DeafBat: „Hele, hele, kdo je ta černovláska na baru? Ta za Peroxidem?“
Speks: „To je Bano.“

Pří zpáteční cestě do DDM jsme se s DeafBatem od hlavní skupinky tiše trhli, abychom si sobotní noc zpříjemnili romantickou procházkou ve dvou. Na DeafBatovo přání jsme ji vedli skrz jedinou ulici, kde byl v tuto noční hodinu něco jako život, skrz tzv. „hradecký Václavák“, kde si DeafBat pošmáknul na 2. nejlepším kebabu ve svém životě. Kvalita kebabu se, jak jsem se v DDM později názorně dozvěděli, pozná podle toho, že teče. Tímto chci DeafBatové mamince vysvětlit jeho fleky na bundě, mikině a kdo ví na čem dalším, které by mohly zdánlivě něco připomínat. Byla to ale doopravdy pouze omáčka z 2. nejlepšího kebabu v jeho životě.

Po návratu z Hrušky se někteří odhodlali k hraní hry Městečko Palermo, která byla dle usnutí Purkyse zřejmě moc zábavná. Pro klid Váš, milí a starostliví rodičové, musím hrdě konstatovat, že se všechna Vaše neplnoletá dítka chovala vzorně a pochopitelně již okolo 22. hodiny spinkala. Důkazem nechť je sms od vzorného synka Mazce určená jeho mamince a odeslaná někdy okolo druhé hodiny ranní (vidíte, kvůli tomu se i vzbudil), která zněla: „Ahoj mami, jak se máš?“.

Neděle, den 3.

Druhý herní den nás svou návštěvou překvapil ostřílený hráč BYE, který po probdělé noci strávené analyzováním openu Sonči utrpěl drtivou a velmi bolestivou porážku od této zkušené hráčky brněnského klubu. V posledním kole jsem splnil svoji povinnost a vyklepnul DeafBata, čímž pro mě turnaj skončil a mohlo se jet domů. Před vyhlášením výsledků turnaje byli ještě vyhlášeni nejlepší gomoku hráči, což se formálně schovalo pod vyhlašování výsledků tipovací soutěže. Na 3. místě skončil Bano, o 1. místo jsem se dělil já s Ondíkem. Ovšem v oficiálním rozstřelu prostřednictvím dvou gomoku desek, kdy jedna byla vadná a druhá ne, si Ondík vytáhl svého Černého Petra, a tak jsem se stal zaslouženým vítězem v této nejprestižnější a nejvěrohodnější anketě já. Tímto sdělením je smysl a účel celého článku splněn, děkuji za pozornost a gratulace prosím směřujte do diskuse pod článkem. Stejně tak jako stížnosti a pohoršení nad DeafBatovým nestydatým chováním.

Na závěr tu máme již v úvodu slibovaný krátký pozdrav od DeafBata, který mě moc prosil, aby mohl prostřednictvím mého článku pozdravit svou maminku, které se nemohl celou páteční noc dovolat. Takže enjoy it!




P.S.: Vím, že 80% potenciálního materiálu muselo být vypuštěno. Menší náhradou nechť je následující fotka, která tento chybějící materiál dokonale vystihuje.


9. Velká (Fish)Peroxidpárty 2012


Fotky z akce si můžete prohlédnout zde.
Výsledky si můžete prohlédnout zde.



Diskuze k článku

 
[ reagovat ]Purkys | 25.10.2012 - 13:59
report
tomu se říká ohýbání reality, ale moc vtipný:D :D :D
[ reagovat ]Elvíra | 4.5.2012 - 16:32
Moooc pěknej a vtipně napsanej článeček ! Neuvažoval jsi někdy o studiu žurnalistiky ? Jinak škoda, že jsem se nemohla zúčastnit, snad to vyjde příští rok.
[ reagovat ]Olsava | 1.5.2012 - 11:28
Po přečtení tohodle článku opravdu hluboce lituji, že jsem daný víkend dala přednost rodinné oslavě. Koukám, že jsem o hodně přišla :) Moc hezky napsané!
[ reagovat ]Kajman | 27.4.2012 - 23:42
Pěkný článek, aspoň nebudeme za pár let jen matně tápat v paměti, který rok to Speks dostal tu botičku :-)
[ reagovat ]Eleanor | 26.4.2012 - 19:55
:))
Super clanek! :)) jen me mrzi, ze jsme se museli tak brzo zdekovat a ze jsme se ani nerozloucili... tedy vsem, ktere toto mrzelo, se omlouvam...a koho to nemrzelo, ma smulu :)
[ reagovat ]Petra P. (speksova sestřenka) :D | 26.4.2012 - 14:21
=o)
Pěkně, vtipně napsané !!! Hahaha to nemá chybu ! Like it. (o=
1